Na 14. zasedání zastupitelstva města Olomouce vystoupil v rámci pravidelného bodu programu ZMO „Návrhy, připomínky a podněty veřejnosti“ Tomáš Hanáček se svým příspěvkem. Níže uvádíme jeho znění.
Vážené zastupitelky, vážení zastupitelé, vážení radní, pane primátore,
děkuji za možnost vystoupit na tomto shromáždění.
Záležitost, se kterou dnes před vás předstupuji, se týká plánované stavby budovy Středoevropského fóra Olomouc známého pod zkratkou SEFO.
V září letošního roku bylo ústy ministra kultury pana Zaorálka sděleno rozhodnutí vlády postavit budovu SEFO podle studie architekta Jana Šépky v podobě, kterou dlouhodobě prosazuje vedení Muzea umění Olomouc.
I když instituce Muzea umění Olomouc není zřizována městem Olomouc, ale přímo ministerstvem kultury, stavba SEFO v historickém centru města se Olomouce a jeho občanů významně dotýká. Proto se obracím na vás, zastupitele města, s žádostí, abyste situaci ohledně SEFO věnovali maximální pozornost a podpořili veřejnou diskuzi týkající se podoby, technického provedení a účelu stavby.
Chci upozornit, že návrh budovy SEFO vznikl bez řádné architektonické soutěže. To není jen formální věc, nad kterou je možné mávnout rukou.
Kdyby byla vypsána řádná architektonická soutěž, muselo by Muzeum umění zveřejnit jasné zadání a podrobně definovat účel stavby. Na výběru nejvhodnějšího návrhu by se podílela řada odborníků z oborů architektury, stavebnictví a galerijního provozu.
Pro ilustraci uvádím, že např. na výběru návrhu stavby nového nádraží v Brně v právě probíhající architektonické soutěži, se podílí 11 řádných porotců, 9 náhradníků a 8 přizvaných odborníků z různých oborů.
Architektonická soutěž garantuje nezávislost a především odbornou oponenturu každého návrhu.
V Olomouci jsme v situaci, kdy návrh je od začátku jen jeden, a ten je prosazován jako jediný správný.
Ve skutečnosti je návrh architekta Šépky značně kontroverzní a od jeho vzniku před více než deseti lety k němu byla vyslovena řada laických ale i odborných připomínek. Jako příklad mohu uvést např. stanovisko Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR – vyjádření paní Ing. arch. Marie Švábové.
Zásadní připomínky nejsou jen k vnější podobě stavby a k jejímu začlenění do okolní historické zástavby.
Snad ještě důležitější jsou pochybnosti o funkčnosti zamýšlené budovy z pohledu galerijního provozu. Zdá se, že funkčnost padla za oběť už vnitřně rozporné koncepci (vybudovat kvalitní, tedy dostatečně kapacitní výstavní prostory a zároveň dodržet původní gotickou (!) parcelaci). Je to podobné jako stavět koncertní síň a nezabývat se akustickými parametry prostoru.
Další otazníky jsou nad technickou proveditelností stavby v daném rozpočtu, ekologickou zátěží okolí v průběhu stavby a následně při jejím provozování. Pohled na ekologii staveb a jejich energetickou náročnost se v průběhu let uplynulých od původního návrhu značně změnil.
Důležitá je i otázka nákladů, které u tak unikátní stavby mohou snadno překročit přidělený rozpočet.
Je nutné říct, že stavba SEFO má i své příznivce, kteří ji vnímají jako jedinečný architektonický artefakt.
Dostalo se mi od některých z nich napomenutí, že velké stavby se v minulosti vždy potýkaly s kritikou a teprve budoucnost je docenila. Ano, je to pravda, ale je potřeba také říct, že kritizovány byly i stavby, které sice vznikly, ale úspěchu se nedočkaly. Tyto příklady si historie nepřipomíná, ale lidé, kteří s těmito stavbami musí žít, je mají na očích a jsou nuceni je užívat po celé generace.
Abychom si byli jisti, že Olomouc využije historickou příležitost a vybuduje opravdu kvalitní galerii výtvarného umění, je nutné se vrátit zpět a vybrat návrh z otevřené architektonické soutěže. Než se k tomuto logickému kroku dojde, navrhuji, aby se Olomouc zasadila o otevřenou diskuzi k problematice SEFO, aktivně se zabývala a zajistila provedení nezávislé odborné studie na posouzení návrhu z hledisek plnění galerijní funkce i jeho fungování v kontextu historického jádra Olomouce.
Na konci svého vystoupení bych rád položil následující dotazy:
- Kdo je ve městě kompetentní za plánování urbánního prostoru a staveb, které zásadně zasahují do veřejného prostoru a jak tato osoba seznamuje veřejnost s výstupy této činnosti?
- Jak studie SEFO odpovídá koncepci města např. ve vztahu k programu modrozelená infrastruktura?
- Je město připraveno spolufinancovat stavbu SEFO v případě, že náklady na stavbu překročí přidělenou částku ze státního rozpočtu? V jaké výši?
- Na úplný závěr prosím o zodpovězení dotazů ankety občanské iniciativy zaslané předsedům zastupitelských klubů v minulém týdnu a současně děkuji těm, kdo na otázky již odpověděli.