Někdy je dobré podívat se do minulosti, aby člověk lépe viděl, čím se liší současnost. Překvapení může způsobit jak velký kontrast současnosti oproti minulosti, tak zjištění, že současnost se proti minulosti nijak nezměnila. Tento pocit jsem zakoušel, když jsem si přečetl článek Martina Horáčka publikovaný na Archiwebu už v roce 2009.
Jak je možné, že žádné argumenty nepohnuly investorem ani autorem návrhu aspoň o kousek? Připomínky, které se diskutují dnes, se probíraly před rokem, a jak se ukazuje i v roce 2009. Přečtěte si zmíněný článek, je zajímavý nejen časovým odstupem, ale i originálním myšlením autora, historika umění.
Odkaz na článek Poznámky ke studii Středoevropského fora Olomouc
Jaký je závěr? Snad jen otázka, co může být za tak vytrvalou neochotou autorů přistoupit na jakoukoliv oponenturu a otevřenou diskuzi? Je to vysoké sebevědomí nebo podvědomý strach, že nepůjde jen o dílčí změny, ale že se může zhroutit celá koncepce jak taková?